Konflikt mezi Izraelem a Íránem posílá ropu Brent vzhůru v obavách z rozsáhlejší války v kritickém energetickém regionu.
Ceny ropy opět vzrostly po íránském raketovém útoku na Izrael, ale poté částečně klesly, když obchodníci hodnotili možný dopad konfliktu na dodávky energie. Brent dosáhl 76,14 $, poté spadl na 73,84 $. Americká ropa WTI vzrostla o 0,4 % na 70,12 $ za barel.
Obchodníci a analytici varovali před možným narušením vývozu energií v případě rozšíření konfliktu na Blízkém východě a uvedli, že by mohla být ohrožena energetická infrastruktura v celém regionu, který se podílí přibližně třetinou na celosvětové produkci ropy.
„Írán leží na nejstrategičtějším energetickém regionu světa, na zařízeních na těžbu ropy a plynu a na tranzitních škrticích bodech,“ řekl Bob McNally, zakladatel společnosti Rapidan Energy Group a bývalý poradce prezidenta George W. Bushe.
„Takže když se Írán zapojí do války se svými sousedy, musíte počítat s určitým rizikem geopolitického narušení, zejména pokud jde o Izrael,“ dodal.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu přislíbil Íránu odvetu poté, co islámská republika v úterý vypálila na Izrael desítky balistických raket.
Írán, člen Opecu, který vyváží přibližně 1,7 milionu barelů ropy denně, v úterý varoval Izrael před dalšími „ničivými“ útoky, pokud na raketovou palbu odpoví.
Helima Croftová, analytička společnosti RBC Capital Markets a bývalá analytička CIA, uvedla, že obchodníci s ropou musí posoudit, zda Izrael podnikne odvetné kroky a přímo zasáhne kritická íránská vojenská a ekonomická aktiva včetně energetické infrastruktury.
Ceny ropy vzrostly po poslední izraelské pozemní ofenzivě v Libanonu v roce 2006 o více než 30 % na tehdejší rekord 78 dolarů za barel, protože analytici se opět obávali totální války na Blízkém východě, která by narušila dodávky.
Dva roky snižování produkce ze strany producentů Opec+ nyní znamenají, že skupina disponuje více než 5 miliony barelů denně volné kapacity, která by mohla být obnovena, pokud by došlo k náhlému přerušení dodávek z Íránu.
Po středečním pravidelném zasedání ministrů zemí Opec+ skupina uvedla, že je i nadále odhodlána postupně obnovit dodávky v objemu 2,2 mil. barelů denně v průběhu 12 měsíců od prosince, jak bylo dříve plánováno, a dodala, že bude „průběžně vyhodnocovat podmínky na trhu“.
Kromě toho, že Írán je významným vývozcem ropy, sousedí také s Hormuzským průlivem, úzkým místem, přes které vyvážejí energii členové Opec+ včetně Saúdské Arábie a SAE. Pokud by eskalující konflikt začal narušovat lodní dopravu přes průliv, mohlo by to podle analytiků těmto producentům ztížit schopnost kompenzovat případný pokles íránské produkce.
Íránský útok přišel v době, kdy se izraelské síly přesunuly do Libanonu po několikadenním bombardování, včetně pátečního raketového úderu, při kterém byl zabit vůdce Hizballáhu, jednoho z proxy agentů Teheránu v regionu.
V úterý USA uvedly, že se připravují na obranu Izraele. Washington již nařídil vyslání dalších vojáků do regionu ve snaze zabránit další eskalaci. USA v posledních měsících zasáhly také cíle v Jemenu, Iráku a Sýrii.
„Tato nová eskalace je vážná a ospravedlňuje skokový růst ropy,“ uvedl Bill Farren-Price, veterán v oblasti sledování trhu s ropou a vedoucí výzkumný pracovník Oxfordského institutu pro energetická studia.
„Ale to už tu bylo – konflikt musí vykazovat známky rozšíření do Perského zálivu, pokud má zažehnout širší a trvalý růst cen ropy. V současné době se tak neděje.“
Zdroj: ft.com
